Petˇule

nNe! Nejde zapomenout, na tvůj smích i oči, nelze však opomenout, žes vykládal mi jen samé lži. Nevěřím už tvým slovům, jen planá slova bez obsahu, nebudu ti vážně děkovat za tak vypočítavou snahu. Nevrátím se k tobě zpět, i kdyby si prosil na kolenou, nejsem už ta, co lapil si jako rybu malou. Neslepíš mé srdce jako porcelánový hrníček, nehoří plameny našich rudých jasných svíček. Nebudu pro tebe truchlit, i když by sis to přál, nejsi tak výjimečný, jak ses sám sobě i ostatním zdál. Neoblafneš všechny tím svým tajemným pohledem, nezchladíš mou zlost ani studeným ledem. Nechodíš na světě sám, i když si to myslíš, netočí se vše jen kolem tebe, tak někdy i jiné vyslyš. Nemachruj pořád jako ten největší borec, nepředstírej, že jsi neomylný střelec. Nechytím se znovu do tvých nastražených sítí, nebudeš ze mě mít trofej na zdi, stejně jako z jiných lidí. Nechápu, co se s tebou stalo, kam se tvé dobré srdce zatoulalo, neříkej, že se ti z toho všeho na kusy rozpáralo. Nevycházím z údivu, tak i nezdolný Mt. Everest byl pokořen, nebreč mi teď na ramenou, pro sebelítost nebyl nikdo stvořen. Nekřič tu na mě, já za tvou podlost nemůžu, nevím, asi je to prokletí všech mužů. Nehraj si na hrdinu, stejně ti to nepomůže, nedívej se mi do očí, vidím v nich jen umělé růže. Říkám: Ne!", tak mě aspoň jednou poslouchej, nebuď pořád tak zabedněně hluchej. Sám si řekni: "Dost!", možná že se podivíš, kolika lidem tím uděláš nakonec radost.

zdroj:

http://fuckybaby.blog.cz/0708/ne